Oslavy státního svátku České republiky zahájí 4. července v 18.00 Modlitba za vlast, která se bude konat v bazilice ve spolupráci s Armádou ČR. V 19.30 pak začne na pódiu před bazilikou slavnostní benefiční koncert Večer lidí dobré vůle, kterým provede Marcela Augustová a Jiří Václavek. V přímém přenose ho můžete naladit ve 20:04 na ČT 2 a Českém rozhlase Brno a Zlín.
Výtěžek z koncertu poputuje na Konto lidí dobré vůle. Peníze dostane Salesiánské středisko mládeže České Budějovice a Nadační fond ADIUVARE.
Salesiánské středisko mládeže v Českých Budějovicích se už mnoho let věnuje dětem a mladým lidem napříč společností. Setkávají se u tam děti, které vyrůstají ve složitých podmínkách – ať už jde o sociální znevýhodnění, nebo citovou prázdnotu v rodinách, kde chybí bezpečí, podpora a přijetí.
V programech se propojují tři důležité oblasti: pedagogická, sociální a duchovní. Dětem pomáhají nejen s učením, ale i se sebevědomím, vztahy a vnitřní stabilitou. S respektem a citlivostí otevírají i duchovní rozměr života – učí děti věřit, že mají hodnotu, že jsou darem, a že jejich život má smysl.
Každý rok projde střediskem přes 1 500 dětí a mladých lidí. Učí je rozpoznat vlastní talenty a rozvíjet je – ať už je to hudba, fotbal, práce se dřevem nebo touha stát se učitelem. Každé dítě má v sobě něco krásného, co čeká na objevení.
Díky Fondu Klíč k budoucnosti u nich žádné dítě nezůstává stranou jen proto, že si jeho rodina nemůže dovolit poplatky za doučování, kroužek nebo tábor. A právě do tohoto fondu směřuje finanční podpora z velehradského koncertu Večer lidí dobré vůle 2025.
Získané prostředky využijí na podporu těchto dětí, nákup pomůcek, vybavení a rozvoj programů, které jim pomáhají růst – nejen ve škole, ale i v životě.
Adiuvare znamená latinsky „pomáhat“ nebo „podporovat“, a právě to je i smyslem nadačního fondu – pomáhat těm, kterým vnější podmínky brání v dosažení stanovených cílů. Nadační fond Adiuvare si klade za cíl přispívat k rozvoji duchovních a mravních hodnot a plnění humanitních cílů výchovného a vzdělávacího procesu, přispívat k jeho modernizaci, motivovat studenty k hlubšímu zájmu o odborné studium, přispívat k rozvoji odborných dovedností a k získání středoškolského či vysokoškolského vzdělání zejména dětem z vícečetných nebo sociálně slabších rodin.
Hradišťan & Jiří Pavlica je ojedinělým hudebním tělesem, které programově pracuje zejména s odkazem lidové tradice a jejím filozofickým přesahem. Překračuje hranice hudebních žánrů a spolupracuje s osobnostmi různých kultur celého světa. Způsob práce, dramaturgie a umělecká úroveň řadí Hradišťan k originálním a nezaměnitelným tělesům české i mezinárodní hudební scény. Od roku 1978 je uměleckým vedoucím Hradišťanu houslista a hudební skladatel Jiří Pavlica, pod jehož vedením se dramaturgie začala postupně transformovat do širších souvislostí historických, geografických, ale i společenských.
Český zpěvák, herec a muzikant s jedinečným hlasovým projevem a mimořádným citem pro hudební výraz. Vystudoval pražskou Konzervatoř Jaroslava Ježka. Věnuje se především koncertování a divadlu. Vystupuje sólově s projektem One Man Show Nahubu, přičemž využívá přístroj looper (smyčkovač) tak, aby veškeré písně mohly vzniknout živě pouze za pomoci jeho hlasu bez doprovodu hudebních nástrojů. V roce 2015 tímto vystoupením jako předskokan úspěšně otevřel koncert francouzské zpěvačky ZAZ ve Fóru Karlín. Za ryze vokální album Nahubu pak získal nominaci na Cenu Anděl jako zpěvák roku.
Dále koncertuje s jazzovou kapelou Matej Benko Quintet, se kterou natočil kritikou i veřejností ceněné album Ondřej Ruml zpívá Ježka, Voskovce a Wericha. Významná je i jeho spolupráce s textařem Michalem Horáčkem na albu Český kalendář.
Se zpěvákem a hercem Vojtěchem Dykem a dalšími spolupracoval jako člen Street Chorus v projektu Leonard Bernstein: MASS. Jeho zatím posledním divadelním počinem je role Thomase Jeroma Newtona v muzikálu Davida Bowieho Lazarus, kterou kritika ocenila širší nominací na Cenu Thálie za mimořádný herecký výkon.
Rudy Linka, světově proslulý kytarista, se narodil v roce 1960 v Praze. Svou hudební kariéru začal v pěti letech, kdy se začal učit na housle. O devět let později začal hrát na kytaru. V roce 1980 emigroval do Švédska, kde pokračoval ve studiu klasické kytary, jazzové kytary a kompozice. V roce 1985 mu přátelství s kytaristou Jimem Hallem zajistilo stipendium na Berklee College of Music v Bostonu, následně v roce 1986 obdržel stipendium na The New School of Music v New Yorku. Rudy studoval u tří nejvýznamnějších kytaristů ve svém oboru: Jim Hall, John Abercrombie a John Scofield. Po letech studií našel svůj vlastní hlas, který dnes určuje hudbu Rudyho Linky.
Rudy je také zakladatel a umělecký ředitel mezinárodního festivalu Bohemia JazzFest, který se od roku 2005 každoročně koná na historických náměstích českých měst. Festival každoročně přiláká na 90 000 návštěvníků.
Komorní smyčcové těleso vzniklo z přátelství a společné hudební vášně čtyř studentů (David Hernych, Marek Pavlica, Jan Čermák, David Pěruška) Pražské konzervatoře pod uměleckým vedením prof. Radima Sedmidubského. Krátce po svém vzniku se kvarteto zúčastnilo Soutěže Nadace Bohuslava Martinů 2023, kde získalo první cenu. Členové kvarteta jsou také laureáty řady národních a mezinárodních soutěží v sólové hře a také stipendisty Akademie komorní hudby. V rámci tříletého programu jsou vybraným hudebníkům poskytovány koncertní příležitosti s předními českými a mezinárodními sólisty a komorními hudebníky.
Sopranistka Lada Bočková patří k nejvýraznějším talentům mladé české pěvecké generace. V aktuální sezoně vystupuje v roli Paminy (Kouzelná flétna) ve Stavovském divadle a v roli Mařenky (Jeníček a Mařenka) ve Státní opeře Praha. Za roli Bystroušky byla nominována na prestižní cenu Thálie.
V rámci své koncertní činnosti zpívala Webberovo Requiem a Mahlerovu 4. symfonii s Pražským symfonickým orchestrem (FOK). Vystoupila s Maltskou filharmonií po boku Andrey Bocelliho na velkém vánočním koncertu. Debutovala také v USA koncertem s Josephem Callejou na BroadStage v Kalifornii. V roce 2024 zpívala recitál věnovaný českým skladatelům v Sukově síni Rudolfina v rámci komorní hudební série České filharmonie.
Profesionální osmdesátičlenný symfonický orchestr sídlí v Kongresovém centru Zlín. Do jejich repertoáru patří velká symfonická díla i skladby přesahující oblast klasické hudby jako šanson, jazz, rock, pop nebo hudba filmová. Ročně orchestr absolvuje téměř 100 koncertů, pravidelně pořádá pro své posluchače až 6 abonentních cyklů a ročně organizuje více než 30 hudebně-vzdělávacích koncertů pro děti a studenty. Vystupuje takřka po celé Evropě i ve světě a spolupracuje s televizí, rozhlasem a významnými hudebními vydavatelstvími Vienna Modern Masters, Bayer Record, NAXOS nebo Albany Records.
Pěvecký sbor Stojanova gymnázia Velehrad byl založen Filipem Mackem v září 2004, kdy bylo obnoveno na Velehradě gymnázium. Ve svém repertoáru se věnuje interpretaci duchovní hudby a capella v dějinném kontextu od gregoriánského chorálu až po současnou vokální hudbu.
Sbor vznikl v roce 1880 v Olomouci a brzy se stal jedním z nejdůležitějších organizátorů národního kulturního života na území Moravy. Pořádal koncerty, operní představení a spolupracoval s předními českými umělci (např. J. B. Foerster, E. Destinnová aj.). Nejvýznamnější ale byla spolupráce s Dvořákem, který mu svěřil první české provedení některých svých děl. Díky činnosti sboru vznikla v Olomouci hudební škola a symfonický orchestr, dnešní Moravská filharmonie. Sbor dnes vede sbormistr Pavel Koňárek a jeho repertoár čítá tvorbu všech slohových období, stejně jako úpravy spirituálů, lidových i populárních písní. Významnou částí jsou díla českých autorů 20. století.
Jeho cílem je podporovat a rozvíjet hudební talenty mladých lidí. Orchestr se zaměřuje na interpretaci lidové hudby, ale hraje i moderní skladby a účastní se různých festivalů a soutěží. Jeho členové jsou mladí hudebníci, kteří mají vášeň pro hudbu a rádi se věnují společnému hraní.
